Daniel Vávra : Homepage

HTC Desire vs HTC HD(2)

 

Dlouhá léta jsem uživatelem chytrých telefonů se systémem Windows Mobile a to výhradně ze stáje HTC. Nedávno se moje HTC HD odporoučelo do věčných lovišť a tak jsem se rozhodl, že po letech zkusím vychvalovaný Android na nejnabušenějším telefonu s tímto systémem, který je u nás k dostání. Sám jsem byl zvědavý, jak to dopadne.

 

 

Přestavte si to...

Začnu parafrází Felixe Holzmanna: "Představte si - vyberete si měsíční paušál za tisíc korun, ve kterém budete mít 600 volných minut, neomezený počet SMS, 1GB datový limit a zadarmo dostanete nejnovější HTC Desire!" Překvapený redaktor se diví: "Prosím Vás a kde?" "No kde, kde? Dyť vám to řikám - PŘEDSTAVTE SI TO!"

 

Bohužel, to je smutný obraz naší reality. Uvedený tarif můžete získat u Vodafone ve Velké Británii. U stejného operátora u nás dostanete za 1200 korun 400 minut, 500MB dat, žádné SMS a telefon si musíte stejně koupit za 7990 korun. Co se dá dělat. Koupil jsem si ho.

 

Windows vs Android vs Epl

Telefon je pro mě předmět denní potřeby od kterého požaduji přibližně následující - pohodlné telefonování a přehledný telefonní seznam, GPS navigaci s 3D terénem (protože to je prostě super), kvalitní poslech hudby s obrázky alb a přehlednou knihovnou, internetový browser, na kterém jde dělat všechno co na normálním počítači, pohodlný přístup do sociálních sítí a v neposlední řadě přehledné, rychlé a designově dokonalé uživatelské rozhraní.

 

Rukama mi prošlo hned několik telefonů s různými verzemi Windows mobile, Android mám doma cca týden a iPhone vlastní moje přítelkyně, takže si dovolím tvrdit, že můžu poměrně dobře srovnat vlastnosti jednotlivých mašinek. Pusťme se tedy nejdřív do krátkého shrnutí vlastností jednotlivých přístrojů z mého subjektivního pohledu (slyšíte to všichni fanboys? Z MÉHO SUBJEKTIVNÍHO POHLEDU! :).

 

Ajfoun

 

iPhone 4 - nesporně je sexy, ale když se chcete podívat kolik je hodin, budete potřebovat lupu. O dalších informacích ani nemluvě.

 

iPhone je momentálně asi nejvíc frykulínský telefon a má ho každý, kdo chce být in. První reakce mojí přítelkyně po jeho rozbalení byli asi následující: "Jé to je nádhera... Ježíš on tam jde dělat tohle!... No to je paráda... A prosímtě, kde je rádio?" "Rádio není." "Cože? A jak si mám prosímtě zkopírovat číslo z týhle SMSky?" "To nejde." "Jak to? No nic a hele, jak se zoomuje s foťákem?" "Nijak" "Cože, dyť to šlo i na tý laciný Nokii!" "No dyť sem ti řikal, ať si tohle nekupuješ." " Jé hele koukni na tu bezva hru, já můžu střílet ovečku do vesmíru! A prosímtě, mohl bys mi tam nahrát nějaký písničky? Já vůbec nechápu jak se to dělá"

 

Apple už samozřejmě velkou část těchto průserů odstranil, majitelé nového iPhone už mají dokonce i multitasking, nicméně pravdou zůstává, že s iPhonem jste v rukou nálad a názorů Steva Jobse a jeho party. Chcete si něco upravit? Nejde to. Chcete něco, co Steve Jobs nemá rád? Nejde to. Chcete vypadat cool, hrát mraky přiblblých her a neřešit že se vám telefon občas sekne? Jděte do toho. Zásadním argumentem proti iPhone je pro všechny nonkonformisty fakt, že se koupí tohoto zařízení zařadí mezi několik desítek milionů unifikovaných vovčanů a teenagerů z Apple fanklubu. Velikou nevýhodou pro mě osobně je poměrně pitomé ikonkové menu. Vypadá sice hezky, ale je nepřehledné a nepraktické pro rychlý přístup k nejčastěji používaným funkcím. Za sebe tedy musím říct, děkuji nechci. Jinak ovšem je pravda, že to co iPhone umí (a neumí toho pořád docela dost), umí docela dobře a designově je to špička ať už se jedná o telefon, nebo samotný operační systém (když vynecháme ergonomii).

 

Windows Mobile (6.5)

HTC HD2 - na úvodní obrazovce se okamžitě dozvíte kolik je hodin, jestli máte nějakou schůzku, jak máte nastavený budík, jaké je počasí, jestli vám nepřišel email, sms, nebo neunikl hovor. Jedním stiskem se pak dostanete ke všem zmiňovaným funkcím a navíc k nejčastěji používaným aplikacím (3+6, nebo i podstatně více po jednom stisku) či internetu.

 

Microsoft, jehož telefony byly dlouhou dobu synonymem pro smartfouny, jednoznačně zaspal a v dnešní době je ve válce operačních systémů pro mobily spíš outsiderem od kterého se všichni odvracejí. Je doslova neuvěřitelné jak blbě jsou Windows Mobile navržené po téměř všech stránkách. Graficky je to hnus. Menu jsou příšerné na ovládání. Všechno se cuká. Multitouch nejde pořádně rozchodit ani s displejem, který ho umí (s vyjímkou HD2). Občas se to celé posere a zasekne úplně, takže musíte resetovat. Je přitom neuvěřitelné, že firma se zázemím a financemi Microsoftu nedokáže uvést na trh novou verzi systému ani v průběhu několika let, přičemž její konkurence za stejnou dobu dokáže vyvinout systém zcela nový a následně vydat několik významných apdejtů. Kdo by proboha něco takového jako Windows dneska chtěl a proč?

 

No, pár by se nás našlo. Pekelné Windows totiž mají i své výhody. Tou nejzásadnější je otevřenost celého systému, což je zcela opačný přístup než má Apple. Chcete si na Windows udělat nějakou aplikaci? Udělejte si co chcete. Nikdo vám nic nemusí schvalovat a nikdo vám nebude říkat jak to má vypadat. Chcete si celé Windows nějak modifikovat? Jak je libo. Potřebujete na svém telefonu spouštět nejrůznější programy a pokud možno všechny najednou? Žádný problém.

 

Microsoft by navíc měl děkovat bohu za to, že existuje firma HTC a uvedla na trh svoje telefony s rozhraním HTC Sense (Touchflo 3D, Manilla), které zcela obchází Windows a z Vašeho telefonu udělá velice hezký a dobře ovladatelný přístroj.

 

 

HTC HD alias Blackstone - sexy a přehledný. Bohužel bez multidotyku a pomalejší než současná konkurence, pořád má ale co nabídnout.

 

Nespornou výhodou pak je existence serveru XDA Developers, kde si pro svůj telefon můžete stáhnout neuvěřitelné množství všelijakých udělátek, programů a především naprosto překopaných ROM s neuvěřitelně upravenými verzemi Windows a Sense. Je váš telefon pomalý? Stáhněte si do něj upravenou ROM z jiného telefonu od nějakého domácího kutila z Taiwanu a je to. Máte českou verzi telefonu a přestěhovali jste se do Číny? Není problém, stáhněte si čínskou ROM. Chtěli byste na svém telefonu TMC aniž byste si museli koupit TMC modul za pár tisíc? Pár kilobajtová aplikace vám TMC zprovozní! Chcete udělat z vašeho Windows telefonu Andoid? Jak je libo.

 

Na druhou stranu, Microsoftí marketplace s aplikacemi připomíná rumunský obchod s potravinami z roku 1984 a na hry můžete téměř zapomenout, protože jedním prstem nejde ovládat skoro nic.

 

Kutilství Windows komunity je fantastické a s vaším telefonem díky tomu můžete dělat doslova psí kusy. Moc se to ovšem nelíbí vývojářům placeného software, protože oni pak jdou dělat i takové věci, jako že si do Windows nahrajete pirátskou verzi nejnovější navigace určené původně pro samostané drahé jednoúčelové přístroje. Ani to totiž není problém.

 

V mém případě se z HTC HD, na kterém původně jely jen strašlivé Windows 6.1, stal nabušený telefon s nejnovějším buildem Windows 6.5 (který není oficiálně nikde použit) a rozhraním Sense, které je použito v mnohem dražším a výkonnějším HTC HD2. K tomu připočtěte nejmenovanou vynikající navigaci z jednoúčelových přístrojů, která u nás nejde koupit, rozchozené informace o dopravě (TMC), které nefungují na žádném jiném systému a máte tady jednoho spokojeného tunera.

 

Nutno podotknout, že na XDA Developers se "vaří" aplikace, Romky a vylepšení i pro Android a to stejně intenzivně jako pro Windows Mobile.

 

 

 

HTC HD s ROM Windows 6.5 z HTC HD2. Je trochu pomalejší, ale jinak funguje na 100%

 

Android 2.1

Google Android má pověst toho třetího vzadu, který se vydal zlatou střední cestou mezi oběma extrémy. Má relativně hezký interface, nemá většinu omezení jako iPhone, jeho obchod s aplikacemi je narvaný k prasknutí a na rozdíl od Windows běží většinou velice příjemně. V zásadě ho provází docela dobrá pověst. Mnoho záludností jsem od něj tedy nečekal.

 

HTC Desire

Takže, co říká Windows tuner na nejlepší telefon od HTC s Androidem po té co do něj vložil Sim kartu a týden si s ním hrál? Není všechno zlato co se třpití.

 

 

Design

Desire vypadá podle mě rozhodně hůř, než naleštěný černý kvádr, kterým je HTC HD i HD2. Telefon je oldskoolově zaoblený a lehce navínovatělá barva rámečku displeje taký není něco z čeho bych plesal. Přestože je displej o pár milimetrů menší, telefon je naopak trochu větší než HD. Zadní strana je pogumovaná stejně jako u HD a je podle mě hezčí. Desire se navíc mnohem líp drží v ruce.

 

Displej

Rozdíl mezi displejem Desire a konkurencí je dost zásadní a to ve prospěch Desire. Přirovnal bych to k rozdílu mezi plazmou a projekční televizí. Tam kde je HD i první generace iPhone lehce vyblítá, je na Desire černá prostě černá a barvy mnohem sytější. Rozlišení je stejné jako u HD(2) 800x480. Desire má ovšem problém se zobrazením šedých barev, které jsou někdy zbravené trochu do růžova. Zdá se, že některé kousky tím trpí víc. V mém případě se zdá být všechno víceméně v pořádku.

 

Druhým velice důležitým faktorem je, že diplej Desire je multidotekový, což se hodí zejména na zoomování v nejrůznějších aplikacích a pro ovládání her. HD2 má multidotekový displej také, ovšem jeho podporu ve hrách zatím moc nečekejte, bude vám muset stačit to zoomování a i to se v případě třeba Opery 10 nekoná.

 

HTC Sense

Samotné rozhraní Androidu pořád není nic zázračného a tak HTC pro Android dodává opět vlastní HTC Sense. Z jakýchsi záhadných důvodů ovšem zcela odlišnou verzi než jaká se vyskytuje na telefonech s Windows mobile.

 

Sense na Androidu si zachovává design některých prvků (hodiny, ikony, počasí), celý systém je ovšem zásadně odlišný. Výhodu je na rozdíl od Windowsí verze jeho velká nastavitelnost. Zatímco s Windows Sense se musíte v zásadě spokojit s takovým jaké je a maximálně si přeházet pořadí některých položek, tady si můžete na každou ze sedmi obrazovek dát kterýkoli prvek se vám zlíbí a to dokonce i od jiných vývojářů než HTC. To je sice krásné, nebýt toho, že Sense pro Windows je i v základu mnohem přehlednější, praktičtější, efektivnější a řekl bych že i hezčí, než jakákoli konfigurace toho Androiďáckého. Na titulní stránce Windows tak okamžitě vidíte čas, počasí, stav budíku, zmeškané hovory, informace o nových sms a emailech, ikony tří nejoblíbenějších aplikací a jediným stiskem, nebo posunem prstu po posuvníku na spodku obrazovky se dostanete kamkoli je libo. Posuvník s ikonami u Androidu není, takže tam kde stačí ve Windows jeden pohyb, musíte jich zde udělat hned několik abyste se prošmrdlali tam kam chcete.

 

Aby toho nebylo málo, tak použitelných obrazovek na vaše aplikace je na Androidu pouze sedm, zatímco ve Windows jich je víc než deset (v mém případě dokonce 16). Výsledkem toho je, že ani po zběsilé kustomizaci se mi nepodařilo docílit toho, abych měl všechny aplikace které používám stejně dostupné jako na HTC HD.

 

Některé aplikace jsou navíc na HD2 a HD mnohem lepší, než jejich alternativy pro Android. Galerie je na HD mnohem lepší a hezčí. SMS, email obrazovka taktéž o hudebním přehrávači s ekvalizérem ani nemluvě. Vynikající je ve Windows i seznam oblíbených položek. Na HD si můžete sami vytvořit na titulní stránce seznam nejoblíbenějších aplikací, které jdou spustit jedním pohybem prstu. Jejich pořadí je při tom zcela na vás a počet je mnohem větší, než ten co narvete pod hodiny na obrazovku Androidu.  To samé platí pro obrazovku s oblíbenými kontakty. Na HD si je můžete uspořádat jak chcete. Na Androidu se řadí podle abecedy a neobjevil jsem způsob jek to změnit. Vysvětlujte pak přítelkyni, že vaše kamarádka je na prvním místě oblíbených kontaktů, zatímco ona je na konci a ani není vidět.

 

I logika určitých menu je značně diskutabilní. Zkuste si odebrat nějaký kontakt z widgetu oblíbených kamarádů. Zatímco na HD stisknete menu a označíte všechny, které chcete odstranit, u Androidu musíte do správy kontaktů, skupiny oblíbených a tam pěkně po jednom mazat. Podobné komplikace a nelogičnosti najdete všude možně.

 

Jinou věcí je ovšem svižnost toho všeho ve srovnání s HD. Téměř dvakrát rychlejší procesor Desire zaručuje, že Sense je za všech okolností svižné srovnatelně s iPhonem a to si můžete dát na plochu ještě poměrně náročné animované pozadí. UPDATE: To ovšem neznamená, že by HD2 nějak zaostávalo. Po nějáké chvíli strávené s ním mě překvapilo jak svižný tenhle telefon je. HTC Sense je často dokonce rychlejší a svižnější než Desire s Froyem 2.2. Odezva je okamžitá a celé Sense běží jedna radost. Dobrým příkladem může být widget galerie, nebo oblíbené kontakty. Na Desire je to cukané, na HD2 zcela plynulé a při tom i hezčí. V delších seznamech (obzvláště třeba v HTC Messaging) se může občas stát, že se něco sem tam cukne, ale celkově je práce příjemnější než s Desire. I velice náročné aplikace jako třeba 3D navigace s budovami iGo Primo jsou naprosto plynulé. Jinou věcí jsou ovšem některé menu Windows a aplikace, které nebyly vyvíjené pro ovládáním prsty. Tam je to někdy podivná škubatůra. Není to ovšem způsobeno ani tak pomalostí HD2, nebo Windows, ale tím, že aplikace jsou prostě blbě napsané, nebo spíše, nikdo se ani nesnažil aby posun v menu byl plynulý. Samotný fakt, že je tam vůbec nějaký posun jejich tvůrcům stačil. Co se spouštění aplikací týče, HD2 v ničem nezaostává za Androidem. Ať už se jedná o webový prohlížeč, navigaci, nebo cokoli dalšího, aplikace se spustí velmi rychle.

 

Hardwarová tlačítka

Desire disponuje pětí hardwarovými tlačítky pod displejem a k tomu přidává ještě optický trackball. HD má proti tomu pouze čtyři doteková tlačítka a HD2 pět. Poměrně nezvyklým jevem pak pro mě bylo, že aplikace na Androidu použití těchto tlačítek doslova vyžadují a vůbec nenabízejí žádnou alternativu na displeji. Zní to logicky, ale v praxi je to poměrně otravné. Když držíte telefon v jedné ruce a šmrdláte palcem po displeji, je stisknutí menu v levém dolním rohu telefonu poměrně nepřírozený pohyb, obzvlášť když tlačítko klade oproti displeji odpor. Dost mě taky zarazila absence tlačítka ZAVŘÍT/CANCEL. Když něco děláte ve Windows, stisknete prostě tlačítko na zavěšení telefonu, nebo křížek v horním rohu a ocitnete se tam, kde jste se nacházeli původně (čímž můžete také zavřít danou apliakci). Na Desire je ovšem pouze tlačítko ZPĚT, kterým se dostáváte zpět. Pokud máte otevřený prohlížeč, začnete se vracet na předchozí stránky. Zavřít prohlížeč a vrátit se do okna, ze kterého jste ho otevřeli (RSS čtečka například) prakticky nejde. Musíte se proklikat přes všechny prohlížené stránky. Jediný způsob je stisknout home, čímž se sice dostanete okamžitě pryč z prohlížeče, nikoli ovšem zpět do RSS čtečky, ale na titulní obrazovku. Nemusíte mít strach, že aplikace na pozadí vám budou užírat výkon, je to ovšem poněkud opruz.

 

UPDATE: V tomhle jsem se sekl. Pokud stisknete dlouze HOME naskočí vám seznam běžících aplikací a vy z něj můžete vybrat i tu, do které se chcete vrátit. Bohužel, je to asi stejně krokolomné (obzvlášť jednou rukou), jako proklikat se k ní pomocí čudlíku ZPĚT. Minimálně pro mě. Rozhodně to pak nedokáže nahradit klasický, vždy viditelný task manager.

 

UPDATE 2: U HD2 je využívání hardwarových tlačítek taktéž nutnost a tlačítko zpět se v některých ROM chová velice podobně jako v Androidu. Dost záleží na použíté rom, jestli budete mít klasický křížek na zavírání aplikací, nebo ne. V každém případě není problém si tradiční task manažer doinstalovat. S tím souvisí i využití paměti. Pokud aplikace poctivě nezavíráte, protože třeba nemáte křížek, časem se vám ve Windows stane, že se něco nového odmítne otevřít, protože prostě už není dost RAM. To je pro normálního uživatele dost významné peklo, pro někoho kdo se v telefonu rád šťourá to ale je samozřejmost. Nicméně ve výsledku se mi systém v Androidu, kdy se aplikace, které jste dlouho nepoužili sami zavírají a po té co se k nim vrátíte se obnovují v posledním známém stavu, tedy jako byste je ani neopustili, docela dost líbí. Kdyby k tomu byl i nějaký rozumný task manažer (pomocí různých aplikací dostupný v zásadě je) a možnost aplikace, které už nechci dál používat ihned zavřít, tedy jakási kombinace Androidu a Windows, bylo by to ideální.

 

 

Aplikace

V androidím obchodě s aplikacemi je šedesát tisíc aplikací. Androidí obchod nemá žádný způsob jak je setřídit podle data, kategorie, hodnocení a dokonce ani podle abecedy. Nevím který retardovaný dement to navrhoval, ale zřejmě stejný, jako Windows marketplace a Apple AppStore, které jsou na tom dost podobně. Nevím co je to za strategii, naházet desetitisíce aplikací do pár kategorií a nedát uživateli žádnou možnost nějak si vyhledávání usnadnit. Aplikace jsou ve všech obchodech naházené bez ladu a skladu a systém třídění mě naprosto uchází. Není to totiž ani abecedně, ani podle hodnocení a možná ani podle data vydání. Fakt, že po písemném zadání slova NAVIGATION do vyhledavače obchodu mi na jednom z prvních míst seznamu vyjela aplikace Allah Akbar Lite mluví za vše. Absence jakéhokoli třídění je naprosto nepochopitelná a už vidím ty oslavné ódy až jeden z výrobců konečně něco takového umožní. Pravda je taková, že když se někdo naučí ve třiceti zavazovat si boty, není to génius, ale retard. A to platí pro Google, Apple i Microsoft.

 

UPDATE: Jinak je srovnání marketu Androidu a Windows dost tristní. Zatímco na Android vznikají mraky aplikací a v marketu je k dispozici už více než 60 tisíc profrámků, ve Windows obchodě jich je sotva tři tisíce (!!!!!!!!) a většinou tam nenajdete ani programy, které na Windows existují, jenom se je díky naprosto zhovadilému přístupu Microsoftu nikdo neobtěžuje do marketu vůbec nahrávat. Pokud tedy chcete třeba kvalitní RSS čtečku, v oficiálním obchodě Microsoftu ji nehledejte, přestože jich existuje celá řada, možná dokonce víc než na Android. Musíte jít někam jinam a to je opruz. Zatímco totiž na androidu zajdete do krámu a prostě si vyberete kterou čtečku chcete, na Windows jí musíéte hledat různě po webu a to se samozřejmě přímo z telefonu dělá docela blbě, takže k tomu budete potřebovat počítač a i pak je to hledání jehly v kupce sena. I když víte, že dobrá čtečka existuje, budete muset odfiltrovat mraky špatných, zastaralých, nebo na jiný typ telefonu než máte vy.

 

iPhone App Store, Windows Marketplace, Android Market, BlackBerry App World a Palm App Catalog. Minimálně první tři jsou všechny stejně debilní. Ten pro Windows je navíc jak u snědeného krámu. (obrázek z Techteenblog.com)

 

Inštalátéřina

Asi po dvou dnech používání telefonu, kdy jsem si do něj nainstaloval zkušební verzi navigace, klienta na počasí, tři hry, Operu a manažer souborů (který v základu v telefonu vůbec není!) mě čekalo nemilé překvapení. Telefon mi s klidem oznámil, že mu dochází místo na ukládání aplikací.

 

COŽE?

 

Vždyť tam mám 10GB volného místa na SD kartě! Chyba lávky. Telefon má asi půl giga paměti na ukládání aplikací. Bohužel cca 400MB obsazuje systém a tak na vaše aplikace zbývá jenom 100MB a to je sakra málo.

 

Existuje naštěstí možnost, aby si aplikace tahala data z karty, takže třeba navigace může mít všechny mapy na SD kartě, program ale musí být v paměti a třeba Navigon zabere asi 30MB. Tato příšernost se dá obejít pomocí neoficiálních ROM a nová oficiální ROM pro Desire, která má vyjít snad už v srpnu, to taky napraví, ale jinak je to vskutku neuvěřitelné. U Windows ani iPhone něco podobného vůbec nemusíte řešit. Windows se dokonce ptá kam přesně chcete aplikaci nainstalovat. U iPhone pro změnu nemáte k něčemu jako správce souborů žádný přístup, což je taky hrůza.

 

UPDATE: Na Desire už vyšla nová verze operačního systému Android 2.2 Froyo. Ta umožňuje přesun již nainstalovaných aplikací na SD kartu. To je sice krásné, ale umožňuje to pouze u některých a zatím jich je menšina. Pomocí poměrně jednoduchého hacku jde všem aplikacím možnost přesunu odemknout. Pořád se tedy jedná o takovou berličku. Je ovšem jasné, že v budoucnosti tohle nebude problém.

 

Jinak je ovšem nabídka aplikací poměrně slušná a díky rychlosti procesoru Snapdragon není problém ani s velice náročnými programy. Na marketu najdete emulátory Gameboye Advance, SNESu a dokonce i Amigy. Emulátor ZX Spectra dokonce umožňuje stahovat přímo z programu romky z World Of Spectrum. Na Android pak existují docela dobré čtečky komiksů, čtečka Kindle a telefon má už v základu výbornou RSS čtečku, nebo vynikající prográmek na správu sociálních sítí Friend Feed.

 

Navigace

Desire má samozřejmě GPS čip a na Android jsou konečně dostupné i offline navigace. Je jich už poměrně dost, ale třeba TomTom zatím nenajdete. K dispozici je třeba Navigon, Ndrive, nebo Sygic. Díky výkonu nemá Desire problém rozhýbat ani navigaci s 3D budovami a terénem. Pořádná verze takového Igo MyWay, Primo, nebo TOM TOM mi tam ale opravdu poměrně dost zásadně chybí.

 

V praxi

Telefon reaguje naprosto svižně a s jeho běžným používáním nemám žádný zásadní problém. Sense vypadá sexy, ale oproti Sense na Windows 6.5 je méně praktické. Displej je luxusní a prohlížení internetu je naprosto bezproblémové. Přístup do sociálních sítí a čtení RSS zpráv je taktéž řešené výborně.

 

Poněkud horší je to s dotykovým displejem. Tam kde telefon exceluje ve svižnosti odezvy na dotek, tam naopak ztrácí v přesnosti. Často se stane, že se přemáčknete, protože tento typ displeje prostě má menší přesnost, než displej u HD a HD2, kde je zase přesnost (i prstem) vynikající, ale často se stane, že něco zmáčknete a nic se nestane, tak zmáčknete znova a mezitím už se začne dít předchozí povel, který druhým zmáčknutím zrušíte. Ani používání dvou prstů pro zoomování nefunguje vždy dokonale. Nicméně, díky multidoteku můžete hrát hry a používat některé aplikace, které vám na Windows zůstanou zapovězeny (s vyjímkou HD2 a i tam omezeně).

 

Nejhorší je ovšem onen omezený prostor pro ukládání aplikací a absence tlačítka pro zavírání aplikací. S tím se uživatel Windows bude vypořádávat jen opravdu obtížně.

 

Dalším a to dost zásadním nedostatkem, pak je blbnutí wifi sítě. Telefon se mi doma totiž prakticky konstantně odpojuje od sítě a nedokáže se sám znova připojit. Na internetu se sice často píše, že to je způsobeno některými typy routerů a ne telefonem, vzhledem k tomu, že HD ani iPhone tímto naprosto netrpí, vina bude nejspíš i na straně Desire. Někteří uživatelé mají také problém připojovat se k některým veřejným sítím a to mi připadá u telefonu za takové peníze naprosto nepřijatelné.

 

Stejně tak mě dost nemile překvapily občasné excesy telefonu. Některé widgety přímo od HTC občas vytuhnou, telefon se někdy záhadně zpomalí a stanou se i různé další podivnosti. Zatímco u Windows má pak člověk díky task manažeru možnost vypnout problémovou aplikaci a poměrně snadno zjistí i kolik volného prostoru kde na co má a co by mohlo způsobovat problém, tady něco jako task manažer najdete až hluboko v nastavení a prase aby se v tom všem vyznalo. Telefon je dělaný pro blbce a některé věci jako by v něm byly jen proto aby labužníci neprudili. Výsledkem je, že se v tom nevyzná ani blb, ani nový uživatel zvyklý na jiný systém.

 

Tak jak?

Desire používám asi týden a přiznám se, že vážně uvažuji o návratu k Windows prostřednictvím HTC HD2. Přijdu sice o marketplace a řadu velice dobrých aplikací, věci které ovšem dělám nejčastěji jsou zde podle mě zpracovány o chlup lépe. Někteří zkušenější uživatelé Androidu zřejmě namítnou, že řada zde zmiňovaných problémů jde odstranit pomocí různých aplikací a berliček (stejně jako ve Windows), já jsem ovšem čekal přeci jen něco mnohem dospělejšího, než čeho se mi dostalo.

 

Pokud nemůžete Windows vystát, je ovšem Desire zřejmě nejlepší volbou jakou máte. Rozhraní od HTC nesahají nadstavby nad Androidem od jiných výrobců ani po kolena a Android se mi pořád zdá lepší než iPhone, přičemž podpora od výrobců aplikací, což byla doposud slabina konkurentů Apple, je už téměř stejná.

Některé excesy Androidu i podivné "novátorské" řešení určitých zažitých věcí u operačního systému mi jsou ovšem natolik proti srsti, že si raději počkám na Windows 7, které snad nějaký dobroděj naportuje i na HD2, které pro něj Microsoft zřejmě definitivně zazdil kvůli špatným popiskům tlačítek.

 

UPDATE: Kdosi ve fóru zmiňuje, že po týdnu používání telefonu je dost brzo dělat nějaké závěry. Moje odpověď je - blbost! Když jsem poprvé držel v ruce telefon s Windows Mobile 5, stačil mi asi den, abych pochopil jak se ta věc ovládá. Když jsem poprvé držel v ruce HTC Diamond s první verzí TouchFlo (dnes Sense), stačila mi asi půl hodina abych byl nadšený. V obou případech jsem k tomu nepotřeboval manuál, ani nikoho, kdo by mi něco vysvětloval a v obou případech jsem měl před sebou něco, co jsem předtím v životě neviděl. To, že mi u Androidu i po týdnu něco nedochází, nepovažuji za blbost mojí, ale blbost jeho vývojářů. Účelem jakéhokoli uživatelského rozhraní totiž podle mě není, aby se ho člověk učil, ale aby ho užíval. Přesto platí, že Android nepovažuji za něco hrozného, jen mi to prostě nevyhovuje a tak je i celý článek myšlen a konec konců i nadepsán - uživatel Windows zkouší jiný systém (a je bohužel zklamaný). Výhodou všech Windows je, že uživatel má nad systémem naprostou kontrolu. Ano, některé věci jsou složité až nepochopitelné a někdy to člověku může zamotat hlavu, ale na rozdíl od jiných systémů před vámi Windows nic neskrývá a nedělá samo na pozadí a jmenuje se to tak, jak by člověk očekával. U jiných systémů tomu tak často není a nemyslím si, že pokud si na to někdo, kdo je zvyklý mít nad svým zařízením kontrolu nemůže zvyknout, je to jeho chyba. Nečinilo mi problém přejít z blbého Exploreru a Outlooku, na lepší Firefox a Thunderbird, přestože se chovají dost jinak. Chovají se totiž lépe. U Androidu mám prostě pocit, že se chová jinak a o něco málo hůře než Windows 6.5 (a to jen v některých věcech, pro mě ovšem důležitých).

UPDATE2: Nakonec to opravdu dopadlo tak, že jsem Desire poslal k čertu a na stole mi teď leží HD2. Jaké je tedy srovnání po měsíci používání Androidu a následnému návratu k nejlepšímu telefonu s Windows Mobile?

Předem musím říct, že Android se mi po měsíci pod kůži docela dostal a na řadu věcí jsem si relativně zvykl i když mně stále někde uvnitř sejřily. Jsem si také zcela vědom toho, že Windows Mobile 6.5 je MRTVÝ SYSTÉM. Za dva měsíce vychází Windows Phone 7, který je s nimi nekompatabilní a nedá se naprosto čekat, že by někdo i po tom vyráběl nějaké zásadní aplikace pro starší systém. To se projevuje už teď. Nové telefony s WM 6.5 v obchodech nenajdete. Prakticky se zastavil vývoj webových prohlížečů. Mozilla ukončila slibný vývoj Firefoxu pro WM6 a čeká co bude, Starfire se dělá už jen pro Android, Microsoft prdí na Internet Explorer a posledním mohykánem tak je pouze Opera, která pro změnu v nové verzi 10 nemá podporu pro multitouch, která ve verzi 9.7 byla. Ve verzi 9.7 zase není podpora flashe.

Proč teda HD2? Je to totiž možná poslední systém, se kterým si můžete dělat co chcete a já si ho chci ještě trochu užít. WP7 budou v některých věcech ještě víc omezující než iPhone. Aplikace pouze přes Market, žádné SD karty (!!!), omezený multitasking, omezená modifikovatelnost... to je jen špička ledovcetoho co nás čeká.  Jinak je to ovšem systém, který vypadá velice zajímavě a je řešený skutečně originálně a inovativně.

Kromě toho má WM6.5 stále ještě řadu výhod. Už jsem říkal, že Sense pro 6.5 je v mnohém lepší. Galerie, Mp3 přehrávač, kontakty, široké možnosti navigace, Office, rychlost a samozřejmě i lepší design a praktičnost jsou nesporné výhody ve srovnání s Androidem. Docela mě překvapilo například i to, že zatracované "pomalé" Windows si s řadou věcí dokáží na stejném hardwaru poradit mnohem snáz, než Android. Zkuste si na Desire otevřít složité, pár desítek megabajtů velké PDF. Pro Desire to byla konečná. Se stejným souborem nemělo HD2 žádný větší problém a šlo v pohodě číst i v mizerné pomalé čtečce od Adobe.

HD2 v praxi

Do HD2 jsem okamžitě po nákupu nainstaloval nejnovější 6.5.x ROM od Duttyho a začal ho tweakovat. Zarazila mě absence oblíbeného křížku, ale jinak rychlostě ani jinak žádný problém. Brzi se ovšem objevily i první stinné stránky. Tou největší je už zmiňovaná absence aktuální verze pořádného prohlížeče. Opera 9.7 má sice multitouch, ale takový pitomý, kdy se vždy po zoomu vycentruje někam jinam, než jste zamýšleli. Navíc neumí flash, což je zásadní nedostatek pro fanoušky Youtube (ten je přítomen jako aplikace) a dalších video stránek. Další zásadní nevýhodou je to, že Opera 9.7 neumí zobrazit stránku na 100% na celou obrazovku. Při displeji na výšku budete vždy muset posouvat stránky do stran. Je pravda, že je to možná detail, protože stránky jsou při zobrazení na 100% naprosto nečitelné, ale na přehlednosti to rozhodně nepřidá. Ani Opera 10, která nemá multitouch, není dokonalá. Sice flash podporuje, ale zdaleka ne tak bezproblémově jako defaultní prohlížeč z Desire. HD2 má sice větší displej, takž se na něm čte líp než na Desire, ale androidí prohlížeč, který zobrazí opravdu cokoli je prostě lepší.

Další věcičky které mi budou dost významně chybět je Androidí HTC widget RSS čtečky, který je prostě super. Defaultní RSS čtečka v HD2 splní účel taky, ale zdaleka ne tak dobře. To asmé platí i o Friends Feedu, tedy widgetu HTC na práci s Twitterem a Facebookem, který je vynikající. Na HD2 je k dispozici také, ale pouze pro Twitter a Facebook jako widget přímo na ploše z neznámých důvodů absentuje. Samozřejmě, že k dispozici je speciální aplikace na FB, ale prostě to není ono.

No a pak tu máme ještě odporná menu v útrobách Windows a řadě aplikací. Ty jsou dost tragické už jen díky použitým fontům, úchylné ergonomii a taky díky nepřesnosti a cukavosti. Při štelování telefonu s nimi přijdete do styku docela často, jakmile si všechno poladíte, můžete na ně ovšem zapomenout.

Pokud by vás zajímalo proč řada aplikací na Windows vypadá tak blbě, zatímco na iPhone je tomu naopak, tak vězte, že je to proto, že vývojářské nástroje poskytují programátorům aplikací používat řadu grafických prvků systému, zatímco systém Windows žádné grafické prvky (tlačítka, systémové ikony atd.) vlastně ani nemá. Ta samá aplikace od stejného člověka proto na iPhone bude vždy vypadat líp, než na Windows.

Na HD2 se na druhou stranu o něco lépe píše. Tlačítka klávesnice nejsou tak protáhlá, lépe se mačkají a displej se zdá být přesnější. Navíc na rozdíl od Androidu máte v základu Widget čtečky ebooků a dokumentů (pdf). Zapomenout nesmím ani na povedený grafický equalizér od HTC (Audiobooster).

Co naopak na rozdíl od Androidu u HD2 absentuje je velice povedené provázání jednotlivých aplikací. Jakmile jsem své kontakty propojil s Facebookem, objevily se mi například data jejich narozenin v kalendáři a do kontaktů se automaticky přidaly i emailové adresy z facebooku. U HD2 můžete propojovat taky, ale takhle daleko to nezajde.

 

HD2 má ovšem i další a to poměrně zásadní výhodu. Během asi deseti minut se mi na něm podařilo kompletně rozchodit ROMku z Desire. Stačilo jí skopírovat na SD kartu a ejhle, v ruce držím telefon, kterého jsem se právě zbavil! Je sice trochu pomalejší, ale jinak na 95% funkční, teď už i včetně GPS. Navíc počítám s tím, že po uvedení Windows Phone 7 (a možná ještě před ním) se na HD2 objeví rom právě s tímto systémem. S HD2 mám možnost vybrat si, jestli chci přestoupit na nový systém, nebo jestli si počkám až co se zněj vyklube.

 

Prostě a jednoduše, každému co jeho jest. Doufám, že objektivních informací pro rozhodování co si vybrat jste se dozvěděli dost. Nutit vám nic nebudu :)